Asseco Helios 1

Vychází OpenOffice 4.1.9

openoffice.jpg Nová opravná verze Apache OpenOffice se zaměřuje na opravu chyb aplikace při používání v systému macOS X a také při exportu do PDF. Jaká byla cesta k Apache OpenOffice a jaký je současný stav?   

Nadace Apache Foundation oznámila vydání opravné verze Apache OpenOffice 4.1.9 pro Linux, Windows a mac OS X. Nová verze obsahuje opravu šesti chyb, z nichž některé jsou závažného charakteru. Opravy jsou blíže popsány v poznámkách k vydání. Uživatelé mohou novou verzi stáhnout zde.

Banner Apache OpenOffice Banner Apache OpenOffice

OpenOffice na FOSDEM 2021

Letošní online konference FOSDEM 2021 se účastnili i zástupci Apache OpenOffice, kteří zde měli svůj DevRoom. Úvodní hodnotící přednášku pronesl Peter „Petko“ Kovacs, někdejší předseda projektu. Zajímavé informace z jeho prezentace:

  • V prvním kvartálu roku 2020 pracovalo na projektu 7 dobrovolníků. V dalším pak 8. Každopádně je to polovina v porovnání s předchozím obdobím. (LibreOffice má přispěvatelů stovky a další přibývají. V seznamu přispěvatelů nechybějí ani česká jména (Jan Holešovský, Tomáš Hlavatý, Zdeněk Crhonek (raal), Tomáš Chvátal, Stanislav Horáček). Hlavním problémem je sehnat další zájemce o přispívání do projektu.

  • Předchozí verze 4.1.8 byla digitálně podepsána Microsoftem a Applem.

  • Ve třetím kvartále roku dosáhlo celkové stažení OpenOffice 300 milionů, zatímco měsíčně dosahuje stažení OpenOffice rozmezí 1,4 až 1,7 milionů.

  • Probíhají přípravy na vydání OpenOffice 4.2, uvnitř projektu se vedou debaty o podpoře formátu ODF 1.3.

Smutný příběh OpenOffice

Apache OpenOffice, který rok po LibreOffice navázal na Oracle OpenOffice (což byl OpenOffice.org s jinou značkou), měl v počátcích své kariéry pod vlajkou Apache Foundation silnou pozici. Podporován byl firmou IBM.

Role IBM v OpenOffice

Dvojí licencování, na němž byl postavený balík OpenOffice.org, byl velmi výhodný pro firmu IBM. Ta těžila z komunitních příspěvků i příspěvků dalších firem a části kódu OpenOffice.org přejímala do svého komerčního softwaru. Reálný příspěvek IBM pro OpenOffice.org však byl velmi malý.

Poté, co vývojáři OpenOffice.org po fúzi Sunu s Oraclem se zděšením zjistili, že Oracle podniká kroky na likvidaci projektu, část vývojářů na podzim 2010 založila vlastní nadaci The Document Foundation, která měla zastřešit nově vzniklý projekt LibreOffice, postavený na Oracle OpenOffice.

Vývojová řada hlavních verzí derivátů StarOffice Vývojová řada hlavních verzí derivátů StarOffice

Licence, pod níž byly verze LibreOffice vydávány, však neumožňovala takové nakládání, jaké bylo pro firmu IBM výhodné. IBM proto přemluvil Oracle, aby akvizici předal nadaci Apache, jejíž licencování umožňovalo z projektu opět těžit pro své komerční aktivity – začlenit kód OpenOffice do Lotus Symphony.

V té době došlo koněčně k výraznějšímu angažmá IBM v projektu, kdy se v Apache OpenOffice objevil postranní panel, původně vyvinutý pro Lotus Symphony. Jelikož ale vývoj Apache OpenOffice vázl, přestal IBM mít zájem o další pokračování této pro IBM jednostranné a velice výhodné „spolupráce“. Proto z projektu v roce 2014 vycouval.

Zajímavou skutečností, která zůstává nepovšimnuta a o níž málokdo ví, je, že čelní představitelné nadace Apache jsou zároveň úzkými pracovníky Microsoftu. Možná jde jen o náhodu, ale Italo Vignoli z TDF v tom spatřuje jasný a společný záměr Oraclu, IBM a Apache rozbít největší konkurenci Microsoft Office založením nového projektu.

A dnes

V roce 2014 byla vydána poslední major verze Apache OpenOffice. Od té doby jsme mohli zaznamenat jen 9 malých opravných verzí – včetně této zbrusu nové. Ty obsahovaly pouze jednotky oprav, většinou minoritního rázu, nicméně to podstatné, jako jsou bezpečnostní chyby, podpora OOXML a ODF 1.3, zůstává ležet ladem.

OpenOffice neposkytuje uživatelům ani komerční podporu; ta je v LibreOffice zajišťována řadou firem. Od poslední verze LibreOffice 7.1 se také viditelně rozlišují verze určené pro běžné uživatele a korporát. LibreOffice poskytuje řešení pro desktop, mobily a cloud. Má podporu 119 jazyků (oproti 41 v případě OpenOffice). Nabízí velkou spoustu zásadních vylepšení, a to jak funkčních, tak vzhledových („kosmetických“), jako je například podpora pro klasifikaci dokumentů, redakční úpravy, nová uživatelská rozhraní, ikonové sady atd.

Srovnání LibreOffice a OpenOffice Srovnání LibreOffice a OpenOffice

OpenOffice však je silná značka – a pro mnoho uživatelů je zkrátka ztotožňován s pojmem svobodná kancelář. O alternativě v podobě LibreOffice, která řeší problémy, s nimiž uživatelé zápasí (například podpora OOXML), nevědí. Proto také počty stažení OpenOffice téměř dosahují počtů stažení LibreOffice – 26 milionů (OpenOffice) v roce 2020 oproti 30 milionům (LibreOffice). Je samozřejmě nabíledni otázka, zda má smysl udržovat nefunkční projekt, který „odsává“ řadu uživatelů od jednoho z nejdynamičtějších projektů vůbec. Proto nadace TDF u příležitosti 10. výročí existence vyzvala vedení OpenOffice, aby provedlo „správnou věc“.

Reakci Apache se budeme věnovat.

Komentáře

user avatar z
Odpovědět
Vychází OpenOffice 4.1.9
12. 02. 2021, 09:04:48
"IBM do projektu prakticky nijak nepřispívala" - Pokud mě paměť neklame tak IBM měla v Asii tým vývojářů, pracujících na OOo. Vyvíjeli vlastní produkt Lotus symphony a do OOo přispěli například sidebarem a frameworkem pro přístupnost (IA2 iAccessible).
První link https://wiki.openoffice.org/wiki/Symphony_contribution, předpokládám, že mnohé další se do OOo dostalo.
user avatar Petr Valach
Odpovědět
Re:Vychází OpenOffice 4.1.9
12. 02. 2021, 10:12:32
Máš pravdu, sám si vybavuji, jak jsem před deseti lety zkoušel Symphony a bytostně si přál, abych jeho zajímavé funkce viděl i v OO. A postranní panel pochází právě z něj.
Je to velice důležitá komponenta, ale přiznejme si, že zůstalo jen u ní. Resp. o něčem dalším nevím. Každopádně až takový šrapnel si IBM nezaslouží, text upravím.
user avatar z
Odpovědět
Re:Re:Vychází OpenOffice 4.1.9
12. 02. 2021, 10:30:05
Určitě toho je více, např zmíněný framework pro accessibility (o přístupnost se nezajímám takže detaily moc neznám)
user avatar Petr Valach
Odpovědět
Re:Re:Re:Vychází OpenOffice 4.1.9
12. 02. 2021, 10:40:59
Já jsem v rychlosti prolítnul několik článků, ve kterých IBM slibuje, slibuje - ale realita byla nakonec jiná. V podstatě tak, jak tvrdil Kendy.
user avatar Z
Odpovědět
Re:Re:Re:Re:Vychází OpenOffice 4.1.9
12. 02. 2021, 10:44:03
Přesná čísla nemám, je to jen můj dojem, že toho je více. Stejně tak i u Kendyho jde o dojem. Chceš-li pravdu znáti, do gitu nahlédni.
user avatar neutr
Odpovědět
neutr komentář k "Vychází OpenOffice 4.1.9"
12. 02. 2021, 09:56:27
Celkem zajímavé, ale nijak bombastické a skandální „odhalení“ to není – pokud tedy jde o to slíbené. Také nadpis kapitoly která tyto údaje obsahuje (Smutný příběh OpenOffice) nic takového nenaznačuje. Myslím si, že to není obsahově shodné s tím co bylo slíbeno. Spíš to vypadá, že je to postesknutí, které bude později více upřesněno. Ale i tak jsem musel opakovaně přečíst uvedenou kapitolu – uvedu proč :

Citace : „Poté, co vývojáři OpenOffice.org po fúzi Sunu s Oraclem se zděšením zjistili, že Oracle podniká kroky na likvidaci projektu, část vývojářů na podzim 2010 založila vlastní nadaci The Document Foundation, která měla zastřešit nově vzniklý projekt LibreOffice, postavený na Oracle OpenOffice.“

Komentář k citaci : V roce 2010 byla účelově založena TDF (oznámeno 28. září 2010). Tuto organizaci založili v dobré víře vývojáři původně pracující pro Sun. Ale v době založení měli pouze zkušenosti s vývojem a zdaleka nemohli vstoupit do smluvního vztahu SUN > ORACLE. To, zda bude TDF úspěšné se prokázalo až po nějakém čase. Faktem je, že ORACLE zůstalo prakticky bez vývojářů. Problém likvidace může mít asi jen ekonomické důvody na straně ORACLE. Ale IBM odstoupila až v roce 2014 – možná i právě proto, že se vývojáři z německé pobočky odtrhli a původní Ooo ztratilo vývojářský potenciál.

Citace : „Licence, pod níž byly verze LibreOffice vydávány, však neumožňovala takové nakládání, jaké bylo pro firmu IBM výhodné. IBM proto přemluvil Oracle, aby akvizici předal nadaci Apache, jejíž licencování umožňovalo z projektu opět těžit pro své komerční aktivity – začlenit kód OpenOffice do Lotus Symphony.“

Komentář k citaci : Oracle od 1. června 2011, openoffice.org, projekt a produkt, včetně zdrojového kódu, ochranných známek, doménových jmen a webových stránek, daroval softwarové nadaci apache zdroj : https://www.openoffice.org/about/ - kapitola „Historical background“. (The ASF was formed from the Apache Group and incorporated on March 25, 1999). V té době (od listopadu/2010 do 1.6.2011) TDF existovala pouze 6 měsíců!

Nerozumím ani tomuto : „Licence, pod níž byly verze LibreOffice vydávány, však neumožňovala takové nakládání, jaké bylo pro firmu IBM výhodné.“ V inkriminované době 6 měsíců (od vzniku TDF do převodu na ASF) asi IBM nemohl spoléhat na novou TDF a chápal to spíš jako poškozování svých investic. Darování OOo do rukou ASF byl možná reakcí na vznik TDF. Je tedy otázkou co bylo motivací pro vznik TDF. Může jít snadno o záměnu příčiny a důsledku! IBM se držela Apache OpenOffice ještě další 3 roky.

Citace : „Jelikož ale vývoj Apache OpenOffice vázl, přestal IBM mít zájem o další pokračování této pro IBM jednostranné a velice výhodné „spolupráce“. Proto z projektu v roce 2014 vycouval.“

Komentář k citaci : IBM a začlenění kódu OpenOffice do Lotus Symphony? Lotus měl svůj kancelářský balík dříve nežli Microsoft. Ti starší si pamatují Lotus Suite (LS) s legendárním tabulkáčem Lotus 123. Microsoft tento balík používal až do roku 1996 před svým MSO. Proto se balík LS přestal vyvíjet. Ale Lotus stále vyvíjel různé podobné SW a to už na bázi DOS. Wikipedie uvádí : „IBM přerušil vývoj Lotus Symphony v lednu 2012 s konečným vydáním verze 3.0.1, směřující do budoucího vývoje na Apache OpenOffice , a daroval zdrojový kód Apache Software Foundation. Tedy záměr navázat existoval asi dva roky před tím, nežli vzniklo TDF a Oracle fungoval už asi 8 let.

Přesto udržoval ještě aktivní produkty HCL Notes (původně jako IBM Notes a Lotus Notes) a HCL Domino (původně jako IBM Domino a Lotus Domino). Jde sice o maličko jiný typ SW, ale vyvíjel ho stejný tým jako kancelářské aplikace s názvem Lotus. Přes to asi stále existuje (nebo existoval ještě dlouho po roce 2014 jen v jiné podobě podívejte se sem : Nabídka Amazonu https://www.amazon.com/Lotus-Smartsuite-Millennium-9-5-Release/dp/B001U7VGOG.
Myslím, že IBM se vzdalo Apache Open Office právě kvůli důsledkům separatistického odtržení (TDF).

Citace : „Zajímavou skutečností, která zůstává nepovšimnuta a o níž málokdo ví, je, že čelní představitelné nadace Apache jsou zároveň úzkými pracovníky Microsoftu. Možná jde jen o náhodu, ale Italo Vignoli z TDF v tom spatřuje jasný a společný záměr Oraclu, IBM a Apache rozbít největší konkurenci Microsoft Office založením nového projektu.“

Komentář : Tohle je jediné co by mělo být tím skandálním odhalením?

A) – Tohle dává trošku smysl : „Zajímavou skutečností, která zůstává nepovšimnuta a o níž málokdo ví, je, že čelní představitelné nadace Apache jsou zároveň úzkými pracovníky Microsoftu.“ > Co je to „úzký pracovník“? Spíš asi spolupracovníci? Nebyla náhodou ASF nucena spolupracovat s MS kvůli „povolení instalovat svůj SW na OS MS? - existují od roku 1999 a potřebovali aby MS akceptoval jejich programy a nevyskakovala hláška o nevhodnosti instalovaného SW pro OS MS. Museli v té době používat souhlas MS a MS měl v určité době právníky tvrdě chráněný monopol. Později podlehl žalobám a musel se například rozdělit apod. Existuje nějaký doklad že existovala dohoda o likvidaci LO, nebo TDF?

B) – Žádný důkaz ale dojem. „Možná jde jen o náhodu, ale Italo Vignoli z TDF v tom spatřuje jasný a společný záměr Oraclu, IBM a Apache rozbít největší konkurenci …..“ > tady by mělo být LO, nebo TDF?

C) – Málo smyslné pokračování věty „.. Microsoft Office založením nového projektu.“ > Tohle je asi nešikovná formulace od Italo Vignoli, nebo jeho překlad.

Nechci znevažovat práci TDF, ale pochybuji o motivacích. Už jsem to uváděl vícekrát dříve. Nyní se ukazuje, že LO vytváří komerční produkt který bude mít více variant podle vývojářů komerčních firem. A komunitní verze? Ano zaostane jen s tím, že se možná občas objeví něco nového. Jinak řečeno za nějaký čas bude komunitní verze zastaralá možná na, nebo pod úrovní AOO.

Motivace už asi od začátku byla jiná, nežli transparentně deklarovaná – tedy free respektive zdarma. A také dává smysl „správná věc“ (https://www.openoffice.cz/novinky/otevreny-dopis-pro-apache-openoffice-vyvolava-otazky) – ale jen v kontextu licencí. Například dále cituji příklad ze stránky https://api.libreoffice.org/docs/idl/ref/UnoControlTimeField_8idl_source.html :
Citace :
„* This file is part of the LibreOffice project.
*
* This Source Code Form is subject to the terms of the Mozilla Public
* License, v. 2.0. If a copy of the MPL was not distributed with this
* file, You can obtain one at http://mozilla.org/MPL/2.0/.
*
* This file incorporates work covered by the following license notice:
*
* Licensed to the Apache Software Foundation (ASF) under one or more
* contributor license agreements. See the NOTICE file distributed
* with this work for additional information regarding copyright
* ownership. The ASF licenses this file to you under the Apache
* License, Version 2.0 (the "License"); you may not use this file
* except in compliance with the License. You may obtain a copy of
* the License at http://www.apache.org/licenses/LICENSE-2.0.“

Tohle ukazuje, že se LO bez licencí AOO (ASF) neobejde. Hledal jsem na více místech, ale jinou než licenci ve vlastnictví ASF (2 verze) jsem nenašel.

Také už dává smysl „firemní kultura“ TDF. Takže i když fandím LO, tak akceptuji AOO a věřím že i když zaostává, tak má smysl nejméně v potenciálu pro budoucnost. To, že ASF má licenční práva ke všemu kódu LO znamená potenciální nebezpečí, že tyto prodá někomu, kdo bude mít zájem ovládnout trh kancelářských aplikací. Štěstím je, že se od klasických desktopů ustupuje a vývoj směřuje k mobilním aplikacím. Desktopové aplikace ale zůstanou v zájmu korporací a jejich potřeb jenom už to bude minoritní trend. Instituce a různé jiné subjekty budou vždy vyžadovat OFF line nástroje už kvůli bezpečnosti, spolehlivosti a rychlosti.
user avatar Petr Valach
Odpovědět
Re:neutr komentář k
12. 02. 2021, 10:15:04
Nezlob se, Petře, ačkoliv v řadě věcí máš pravdu, většina tvých položených návodných otázek je jen jakýmsi souhrnem tvých fantasmagorií o mafiánských praktikách TDF. Možná by bylo dobré se zaposlouchat do vyprávění lidí, kteří u toho skutečně byli, něco si od nich přečíst a pak psát takové rozevláté slohovky. Netvrdím, že o ničem, pokusím se na zajímavé poznámky reagovat, až budu mít více času.
user avatar Z
Odpovědět
Re:neutr komentář k
12. 02. 2021, 10:42:09
K odstavci:
Nechci znevažovat práci TDF, ale pochybuji o motivacích. Už jsem to uváděl vícekrát dříve. Nyní se ukazuje, že LO vytváří komerční produkt který bude mít více variant podle vývojářů komerčních firem. A komunitní verze? Ano zaostane jen s tím, že se možná občas objeví něco nového. Jinak řečeno za nějaký čas bude komunitní verze zastaralá možná na, nebo pod úrovní AOO.

Toto je zásadní nedorozumnění - TDF nevytváří komerční produkt. Ten vytváří partneři ekosystému od začátku LO (CIB, Collabora a další). TDF toto z principu nemůže SW prodávat, protože je neziskovka (Schiftung dle německých pravidel). To je i důvod proč nemá TDF vývojáře, z principu. Partneři ekosystému své úpravy dávají do hlavní větve LibreOffice, pokud se v budoucnu rozhodnou jinak, bude to jejich rozhodnutí, nikoliv TDF.
user avatar neutr
Odpovědět
Re:Re:neutr komentář k
12. 02. 2021, 11:26:10
Ano - ale když TDF vydává dvě verze (korporátní a komunitní) tak v tom ten rozdíl je. Ta korporátní je za peníze.

Korporátní verzi vyvíjí vývojáři komerčních firem a firmy zřejmě přetáhnout schopné komunitní dobrovolníky. Logika věci je v tom, že placená verze musí nalákat na něco víc nežli obsahuje ta komunitní (zdarma) - kdo by potom kupoval to co může být zadarmo? Takže korporátní se bude čím dál víc vzdalovat od té komunitní a firmy si budou poctivě hlídat svá know-how.

Takže komunitní verze bude vždy zaostávat za tou korporátní.

Chápal bych spíš to, že existuje jedna verze a privátní firmy prodávají svá rozšíření a popřípadě servis který reprezentuje většinovou položku SW firem. Praktika je taková, že "krabicovou" verzi na věčné časy nikdo asi vydávat nebude. Kšeft se musí točit ale to nestačí - musí se dodávat servis v nějaké formě. Je už jen otázkou, zda bude korporátní verze stále OpenSource - formálně asi ano, ale prakticky určitě ne. Ale cesta komerčních extensí je celkem dobře známá - ale pak není potřeba dvou verzí LO. Z toho mi vychází, že komunitní verze bude strádat na chybách, které komerční verze už dávno mít nebudou. A proto si myslím, že TDF bude nějakým způsobem občas přepouštět opravy z komerční verze do té zdarma.
user avatar z
Odpovědět
Re:Re:Re:neutr komentář k
12. 02. 2021, 20:04:11
Dobrý den, drobný komentář:
1. Tdf nevydává korporátní verzi. Nikdy to nedělala a ani to nelze - neziskovka.
2. Ano, firmy zaměstnávají i dobrovolníky, kteří začínali v projektu. Což je podle mě v pořádku.
3. Placená verze láká na LTS a SLA a možnost si zaplatit bugfixy a nové funkce. Od začátku TDF to tak funguje a zatím všichni přispívají do TDF verze jako primárního masteru. Pokud by měli repozitáře bokem, tyto změny by šlo přenést do LO.

Toto vše jsou vcelku známé věci, principy fungování tdf jsou veřejně publikovány. Bohužel tento portál je zaměřen primárně na uživatele, proto to zde není vysvětlováno. V případě zájmu by asi šlo udělat call a nějaké věci vysvětlit. Informace na:
Link na stránku LibreOffice https://cs.libreoffice.org/
Link na stránku TDF https://www.documentfoundation.org/
Link na Wiki https://wiki.documentfoundation.org/Main_Page
user avatar Petr Valach
Odpovědět
Re:Re:Re:Re:neutr komentář k
12. 02. 2021, 20:57:06
Díky za komentáře a vysvětlení. Jen bych se trochu ohradil proti slůvku "bohužel". OpenOffice.cz je zaměřený na uživatele, kteří používají LibreOffice či OpenOffice. Do značné míry se věnuje i pozadí projektů (viz tento článek). Způsob, jakým je LibreOffice vyvíjen, tu byl prezentován několikrát. OpenOffice.cz ale nefunguje jako blog TDF nebo LibreOffice. Proto je to zvláště na komunitě LO, aby o své práci informovala.

Což je střelba do vlastní nohy, když k ní patřím, ale rozkrájet se nemůžu :D.

Nicméně - ano, máš pravdu, tyto informace by bylo vhodné více zdůraznit. Zaměřím se na to a třeba o tom spáchám samostatný článek. Když mi pomůžeš ;)
user avatar neutr
Odpovědět
Re:Re:Re:Re:neutr komentář k
13. 02. 2021, 09:48:02
Celkem nevěřím svým očím. V článku https://www.openoffice.cz/recenze/co-nas-ceka-v-libreoffice-7-1 se dozvídám toto :

LibreOffice Community vs. Enterprise
LibreOffice 7.1 bude první vydanou verzí LibreOffice, která bude mít přívlastek „Community“. Nadace TDF se k tomuto kroku rozhodla po dlouhé debatě ohledně nového MARKETINGOVÉHO PLÁNU se snahou odlišit komunitní a podnikové verze LibreOffice. Zatímco verze „Community“ je podporována pouze komunitou (k těmto verzím není poskytována komerční podpora), LibreOffice Enterprise je komerční verze určená pro podnikové nasazení a je podporována komerčními firmami včetně dlouhodobé podpory, profesionální pomoci, vývoje nových funkcí a dalších výhod včetně smluv SLA (service­‑level agreement). Pro podnikové využití je doporučováno využívat verzi Enterprise, aby dobrovolníci, kteří zajišťují dobrovolnou a neplacenou podporu pro Community verzi, nebyli zatěžováni řešením problémů komerčních firem, a dále aby KOMERČNÍ VÝVOJÁŘI LIBREOFFICE NEPŘICHÁZELI O SVÉ PŘÍJMY. Jen tak bude další vývoj LibreOffice udržitelný.

V příspěvku „z“ ze dne 12. 02. 2021, 10:42:09 se dozvídám : „Toto je zásadní nedorozumnění - TDF nevytváří komerční produkt. Ten vytváří partneři ekosystému od začátku LO (CIB, Collabora a další). TDF toto z principu nemůže SW prodávat, protože je neziskovka (Schiftung dle německých pravidel). To je i důvod proč nemá TDF vývojáře, z principu.“

V příspěvku od „z“ ze dne 12. 02. 2021, 20:04:11 se opakovaně dozvídám :
„1. Tdf nevydává korporátní verzi. Nikdy to nedělala a ani to nelze - neziskovka.
2. Ano, firmy zaměstnávají i dobrovolníky, kteří začínali v projektu. Což je podle mě v pořádku.
_________________________________________

Takže na jedné straně je MARKETINGOVÝ PLÁN a také zájem aby KOMERČNÍ VÝVOJÁŘI LIBREOFFICE NEPŘICHÁZELI O SVÉ PŘÍJMY a na druhé straně je TDF neziskovka a proto nic nevydává a vývojáře nezaměstnává „jen firmy zaměstnávají i dobrovolníky“.

Když tedy nabízí pouze jedinou variantu LO, tak proč má tato 2 verze? Výraz MARKETINGOVÝ PLÁN je dost široký pojem, ale jeho podstatou je tvorba zisku i když obsahuje část která se zabývá propagací a inzercí. To jestli kšeft bude realizovat „LibreOffice Technology“, nebo jiná dceřiná společnost je jedno. Nejspíš po kliknutí na komerční verzi dojde k přesměrování kde bude možná i výběr konkrétní komerční firmy a její specializace. Samozřejmě komerční firmy se budou ve prospěch TDF revanšovat příspěvky a platbou za reklamu – a TDF je stále neziskovka, která ale drží opratě a kormidlo.

A tady bych chtěl upozornit, že slovíčkaření jako „prodává, nabízí, inzeruje“ by hrálo roli u soudu, ale v dojmech uživatelů a ve skutečnosti nikoliv – existuje jen placená a neplacená verze tečka.

Celkem se bavím představou, že vytvořím rozšíření a šablony pro korporátní účely, budou jako demo zdarma a neomezená funkčnost bude za malý obolus stejně jako přístup ke kódu. A není toho málo. Začal bych evidencí pracovní doby pro zdravotnická zařízení ostrá verze jen přihlášením organizace do emailu. Budu se těšit na reakce které bych mohl řešit soudní cestou :-)
user avatar Petr Valach
Odpovědět
Re:Re:Re:Re:Re:neutr komentář k
13. 02. 2021, 10:30:22
Petře... já snad ani nechci na tvoje příspěvky reagovat. Zdeněk ti to vysvětlil dost jasně. LibreOffice vyvíjejí komerční firmy. Její zaměstnanci potřebují platit složenky. LO není charita. Jako vedlejší produkt je, že LO je k dispozici všem uživatelům zdarma. A ti si mohou zvolit - buď zdarma, ale bez podpory; nebo si zaplatí stejný produkt, ale s podporou. Komerční a nekomerční LibreOffice je stále totožná věc.

Pokud je pro tebe komerce a obchod sprosté slovo, pak se vrať před rok 1989. Realita je ale taková, že jen díky obchodu LibreOffice žije. Bez něj by měl 8 vývojářů, jako tvůj oblíbený OpenOffice, který je na žijící zdechlinou a navždy tomu tak už bude.
user avatar fela
Odpovědět
Re:Re:Re:Re:Re:Re:neutr komentář k
14. 02. 2021, 09:31:31
> Komerční a nekomerční LibreOffice je stále totožná věc.

Uvidíme, či to takto zostane, alebo sa to uberie cestou napr. QCAD-u, kde sa obe verzie líšia rozsahom dostupných funkcií.
user avatar z
Odpovědět
Re:Re:Re:Re:Re:neutr komentář k
14. 02. 2021, 09:25:34
Marketingový plán je výsledkem mnoha měsíců diskuzí, které jsou veřejné a lze je dohledat v mailing listech (marketing, steering-discuss, a asi i v dalších. Část diskuzí se možná paralelně vedla v tdf-members:jen pro členy a možná něco i v marketing-priv:neveřejná skupina). Pohled na ekonomiku ze strany firmy Collabora je pravidelně tématem přednášek Michaela Meekse na LibOconf, např. zde: https://www.youtube.com/watch?v=kBgfUlroKO4
Marketingový plán je zde: https://nextcloud.documentfoundation.org/s/iy53cisjdAdq82S . Já jej naopak chápu jako snahu dosáhnout určitého konsensu a udržet projekt jednotný.
Chcete-li se zabývat spikleneckými teoriemi, doporučuji prohledat zmíněné mailing listy a hledat diskuze (trvají již jeden až dva roky) ohledně "byznys entity". Budete-li ignorovat co je tam napsané a a priori předpokládat zlé úmysly, vyvodíte zajímavé závěry.
To, že je někdo dobrovolníkem a pak jej zaměstná firma pracující v oblasti LO nepovažuji za nic špatného. Domnívám se, že je to u pohovoru bráno jako plus.
„LibreOffice Technology“ není firma, ale obecný pojem.
Na https://www.documentfoundation.org/ je přesně popsáno fungování TDF, jejich stanovy atd. Doporučuji přečíst. Jak jsem již psal, můžeme si udělat call - tyto nekonečné diskuze a chytání se za slovo berou spoustu času.
Ke slůvku "bohužel" - opravuji vyznění věty na "bohužel blabla, a proto vznikají tyto nepochopení".
user avatar Petr Valach
Odpovědět
Re:Re:Re:Re:Re:Re:neutr komentář k
14. 02. 2021, 11:03:49
Myslím si, že model, který je aktuální, je pro uživatele nejvýhodnější, a myslím, že to může být i příklad toho, jak dělat svobodný a všem dostupný open-source software postavený na komerčním základě.

Petrovy připomínky jsou v určitém ohledu cenné, protože mohou dávat pohled člověka, který není tolik obeznámený se situací. A rád bych na základě toho udělat nějaký vysvětlující článek. Takže Petře, i když nemáš přesné informace, za komentáře díky, budou velkou inspirací.

Ta moje připomínka, Zdeňku, byla spíš vysvětlující pro čtenáře, samozřejmě nic proti tobě. Díky za tvoje odpovědi na Petrovy komentáře a postarám se o to, aby tvůj čas nebyl promarněný, ale transformoval se v nějaký samostatný článek.
user avatar neutr
Odpovědět
neutr komentář k "z" 14.02.2021, 09:25:34
14. 02. 2021, 14:12:48
Celkem nepochybuji, že dobrovolní vývojáři odvedli a doposud odvádějí dobrou práci, ale také to znamená, že se musí nejprve uživit a potom dělat co je baví. To vede k určitému chaosu ve vývoji protože vstupy dobrovolníků jsou trošku nesystematické a hlavně nepravidelné. O to větší nároky jsou na koordinátora. Ten už musí pracovat pravidelně – to znamená že za obvyklou mzdu v oblasti IT. Nejedná se o jednoho člověka.

Takové potřeby byly a jsou obvykle řešeny nějakým patronem. ASF v rámci AOO mělo takového donora (IBM), ale přišla o něho. Také si vzpomínám, že mimo odtržení svých vývojářů (dnes TDF) se pokusilo jejich vedení „rozpustit se“. To byla sabotáž. Přes to těch pár lidí stále pracuje a má dobrý důvod. Bez diskuse je OOo ve verzi AOO zavedenou značkou a statistiky ukazují, že je o tento balík stále veliký zájem – nejméně stejný jako o LO i když stagnuje a tvrdě zaostává. Nevíc statistiky jak známo jsou přesné výpočty z nepřesných dat. Když se zamyslíme, tak nás musí napadnout, že když LO vydává nejméně 4 inovace za rok, tak si tentýž uživatel stáhne 4x do roka novou verzi LO, což se započítává. Počet uživatelů je potom výrazně menší – možná až 4x. Mimo toho je ASF majitelem licencí ke kódu. Je to prostě obrovský a stále živý potenciál.

Stačí málo – aby se našel dobrý patron a během krátkého času tady bude z AOO mocný hráč. Netroufám si být ale prorokem jako Petr Valach. Jen říkám, že ASF má obrovský potenciál – ale jestli, nebo jak ho využije si netroufám predikovat.

K té nové „Enterprise" verzi : Myslím, že současný stav by nemusel být měněn. Při stažení každý vidí, že dnes existuje Fresh a Stable a jaký je v tom rozdíl. K tomu je také doporučení, že verze Stable má komerční podporu a tedy i zázemí, které umí pravidelný placený servis.

Ovšem časté obměny a opravy chyb nevzbuzují u uživatelů korporátního typu důvěru. MS o opravách a rozdílech ve svých verzích nemluví aby nezpochybnil kvalitu svého produktu. Informace o opravách ukazují, že se někdy opakují dříve opravené chyby – to není dobrá vizitka. Nahrává kritikům kteří preferují „spolehlivé“ a zavedené proprietární balíky – tedy asi jen MSO.

Chápu, že od takového systému se musí ustoupit do stínu (lépe do úplné tmy). A teď musím fabulovat : Buď bude TDF i nadále vydávat Comunity (Fresh a Stable) + Enterprise, nebo nějak potlačí „Fresh“ jen pro zájemce. Jak to vypadá bude už nadále jen Comunity a Enterprise. Informace o opravených chybách už nebudou předmětem mediální chlouby. Aktualizace Comunity bude možná 1x ročně a o aktualizacích Enterprise se už dozví jen úzký kroužek komerčně zainteresovaných – asi jako u MS.

Důvodem vzniku Enterprise je sjednocení názvů balíků jednotlivých firem. Už dnes je zmatek v názvech AOO a LO. Těžko dále vysvětlovat že balík Colabory (a podobně) je vlastně LO a to je klon OOo. Z toho ale vychází další otázky : Kdo bude prodávat sjednocenou Enterprise všem různým zájemcům a předávat poptávku původním firmám, které tento balík různou měrou vyvíjeli.

Musí tedy existovat arbitr, který poptávky přidělí firmám které se na vývoji podílejí. Tohle je úzké místo ve všech směrech. Snadno dojde k rozkolu. Prozatím se jedná o to, že vývojářské firmy jsou lokalizované v různých zemích. Často pracují pro stát, nebo státní instituce takže jsou různě limitované. Když bude chtít nějaká „málo důvěryhodná firma“ Enterprise, tak „domácí" firma možná nebude moci (viz zákony USA). Potom na území jiného subjektu vstoupí jiná firma a je oheň na střeše. Stejné by to bylo, kdyby některý subjekt odmítl „domácí" firmu a chtěl jinou z portfólia TDF. Takovému modelu se nedá moc důvěřovat. Spíš půjde o systém jaký provozuje MS. Prodává svým vazalským firmám laciněji a nechá je profitovat.

Také vyplývá nutnost udržet si know-how. Takže některé firmy budou specializované na instituce veřejného sektoru, jiné se budou specializovat na silové sektory států a další na ryze komerční sféru. Každá z různých firem bude bojovat o svou velikost a hlavně nezastupitelnost pokud možno v co největším spektru specializací. Možná se opravdu později některé firmy zcela trhnou a pak nejspíš jedna z takových projeví zájem o AOO (pokud to neudělá jiná firma z oblasti IT).

V každém případě dobří komunitní vývojáři dostanou nabídky které budou lukrativní. Komunitní verze se stává popelkou. Dobré vývojáře nacucá komerční sektor a „oslabený zbytek na tom bude možná i jako AOO“. Comunity verze má jediný význam (dokazovat že TDF je neziskovka), ale nebude nikdy plnohodnotným SW tak jako Enterprise. Proto doufám, že čas od času bude nějaká chyba semo tamo opravena podle Enterprise. Tohle o stejném základním kódu jsou jen libové rétoriky a za nějaký čas už ani nikoho nenapadne, že by Comunity měla mít stejnou základní výbavu jako Enterprise. Rétorika se bude po kouskách měnit stejně jako firemní manýry.

A otázka do pranice – bude Enterprise k dispozici za nějaký rozumný peníz pro zájemce z řad nepodnikatelů a třeba i bez servisu? Dostávám pupínky když se zajímám o SW a cenu se dozvím až když uvedu k jakému účelu, kolik oddělení, lidí podle profesí a td. Doufám, že to takhle s Enterprise nedopadne.

K invektivám.
Ne po roce 1989 se mi opravdu nestýská, ale vyznávám filozofii, že vědomosti patří lidem všem bez rozdílů barvy pleti, politické, či náboženské příslušnosti. Doufám, že víte jak se náš živočišný druh, nebo lépe – jak se civilizace vypracovala. Tou hybnou silou bylo sociální sdílení vědomostí. To probíhá v komunitách, které se postupně učí navzájem. Civilizačním motorem byl zejména obchod. V dnešní době se poznávací procesy odehrávají z větší části na bázi školní výuky. Právo na vzdělání asi uznáváme všichni. Horší je to už s tím, že za vzdělání se musí platit. Pohle platí právě o komunitě kolem OOo – tento portál kdysi zastupoval protagonisty neplaceného SW. Dnes už je to pomalu a jistě fun club jediné značky která se komercionulizuje a to mne docela mrzí. Nevím proč napadáte AOO – když se Vám nelíbí tak ho vynechte a nedehonestujte.

Je těžké pochopit že balíku LO i AOO fandím úplně stejně a že se obávám každého neúspěchu (balíky v tomto směru neodlišuji)? Prakticky doporučuji LO, ale běžnému člověku AOO plně postačuje. Když někomu stačí tak proč ho zatracovat? Kvůli tom, že má potenciál který může snadno zamíchat oblastí kancelářských aplikací?

Ne neodpovídejte. Nejprve se zamyslete jestli děláte dobrou práci ve prospěch původní komunity a zda nejste tendenční – což by se stávat nemělo. To že pracujete víc nežli jiní je pravda, ale dnes už to směruje k firemnímu oportunizmu a nechci psát že k servilnosti.
user avatar Michal Vašut
Odpovědět
Re:neutr komentář k
14. 02. 2021, 19:05:09
To že bude community a enterprise verze ještě nic neznamená. Hodně programů takto funguje a community verze jsou dostatečně použitelné (třeba software na vývoj software). Záleží jak moc to TDF oseká a co konkrétně to bude znamenat.
Nicméně jde ti i bez takových šaškáren - viz takový Blender - dříve to býval otloukánek, dneska jej sponzorují firmy zvučných jmen: https://fund.blender.org/

Jasně, je to jiný segment, nicméně je vidět, kde to dotáhli s dobrým šéfem.
user avatar Petr Valach
Odpovědět
Re:Re:neutr komentář k
14. 02. 2021, 20:32:41
Překvapení :) Takhle to funguje řadu let, akorát se to tak jasně nepojmenovávalo.
user avatar neutr
Odpovědět
Re:Re:neutr komentář k
12. 02. 2021, 11:45:13
Bral bych takové připomínky, ale základ článku s nadpisem "Smutný příběh OpenOffice" se opírá také pouze o "dojem" Itala Vignoliho - přiznává, že je to možná náhoda. Já si myslím, že to není náhoda a ani nastíněný účel.

Vývojáři ASF museli být v úzkém kontaktu s Microsoftem - ale jen z pracovních důvodů, aby MS nějak nediskriminoval jejich produkt. ASF je o 11 let starší nežli TDF a to je v IT už středověk. Vývojáři asi moc neznali komerční pozadí tak jako ASF které má také oddělení komerce.

Například náznak že pracovníci ASF chtěli s MS poškodit LO (TDF) má trošku díru. Dávno by se nějak odevzdali do moci MS - o peníze jde vždy až v poslední řadě :-). V tom ale může bránit skutečnost podmínky daru. Nevím zda nějaké podmínky byly, ale bývá to zvykem. Takovou podmínkou mohl být zákaz převodu na Microsoft a stím by nikdo nehnul. Šlo by to asi nějak obejít - ale ASF si svá práva ponechala. To svědčí spíš o tom, že náznak od Vignoliho je nejspíš pomluva a proto je také tak "divně" formulovaná.

On čas ukáže jak to bude až se plně rozeběhne kšeft s korporátní verzí.
user avatar Tomáš
Odpovědět
Re:Re:Re:neutr komentář k
15. 02. 2021, 18:32:41
Ahoj, okomentuji to jako "obyčejný" uživatel, ne vývojář nebo nějak zaujatý přispěvatel.

V okamžiku vzniku LO jsem jej zaznamenal. Používal jsem doma všude OO, v práci MSO a OO. LO jsem si vyzkoušel, jednu dobu jsem měl oboje. Poté moje oblíbené linuxové distribuce přešly na LO a já jsem věřil jejich autorům, že ví proč. Sám jsem tak, jak přicházely nové verze, také začal na LO přecházet i v systému Windows.
V době vzniku nových standardně nestandardních formátů MSO (docx, xlsx a xlsm) to OO prohrály úplně. Protože to na nich neběželo.
S jejich tristním vývojem pod Oracle a posléze Apache jsou prostě OO pro běžné uživatele out. Těží ze známého jména a to je dnes problém, pojmenujme si to na rovinu: "Jestliže někdo nabízí známý produkt zdarma a on toho spoustu neumí, tak vlastně dělá medvědí službu celé free kanceláři". Spousta lidí o Libre Office ještě neslyšelo. Zato pamatují Open Office. Stáhnou jejich aktuální (ve skutečnosti neaktuální zastaralý) produkt, zjistí, jak to funguje, co v tom nefunguje, jak to otevře/neotevře to, co jim někdo poslal ve formátu MSO a je to v háji. Odsoudí jakýkoliv pokus o free office a pomluví tyto produkty, kde to jen půjde.Pokud bys doporučoval někomu OO tak by to bylo, jako kdybys doporučoval MSO 97 nebo 2000. To už dnes používají tak americké raketoplány v muzeu.
Naštěstí vývojáři linuxových distribucí přesedlali brzy a mají tak v systému kvalitní balíky. Teď je ještě dostat mezi ostatní. Tolik k LO vs OO.

A jestli se mi líbí, že jsou dvě verze LO? Nelíbí, ale pokud to pomůže udržet vývoj LO, tak to přijmu. Pokud to začne LO kazit, tak je vždy možné se oddělit a začít s Xoffice založenými na kódu LO. Alespoň tedy převezme někdo přepsaný a vyčištěný kód produktu, který slušně funguje. To se o OO už dnes říci opravdu nedá ...
user avatar Petr Valach
Odpovědět
Re:Re:Re:Re:neutr komentář k
15. 02. 2021, 22:48:23
Díky za komentář. V posledních dnech jsem v podstatě přesně stejné argumenty předkládal Peťkovi Kovacsovi z Apache OpenOffice. AOO je nebezpečný, protože má nevyřešené bezpečnostní chyby, je nepoužitelný, protože nepodporuje OOXML a ODF 1.3 (a podle mě ani nikdy nebude), jeho GUI je staré 17 let a funkční výbava stará 10 let. Přesto se hoši od AOO dál prsí, jak jsou skvělí borci, protože... protože nevím. Vůbec jsem jejich mantru nepochopil. Údajně chystají velké věci, ale - a to jsem v článku nezmínil - o tom, v jakém těžkém průšvihu jsou, svědčí i fakt, že ve zmíněné prezentaci Kovacs prezentoval jeden jediný graf - mail traffic v AOO. Jestli tohle je něco, co se má dávat na odiv, tak potěš koště.

V LO se na odiv dává například celkový počet známých chyb - a počet vyřešených chyb. Jen tak mimochodem, LibreOffice obsahuje 0,0001 % známých formálních chyb ve zdrojovém kódu, který je kompletně přepsaný (6 milionů řádků) a velmi výrazně byla zredukována závislost na Javě. A jako databázový engine se používá Firebird.

LO je zkrátka technicky, technologicky, vzhledově, marketingově, supportem atd. někde zcela jinde.

NEEXISTUJÍ dvě různé verze LO! Existuje JEDINÝ produkt ve dvou provedeních - s navázanou podporou a bez ní. To je jediný rozdíl. Žádný jiný neexistuje.
user avatar kamlan
Odpovědět
zdravá individualita
16. 02. 2021, 19:07:38
Já bych LibreOfis-ákům/ačkám/áčatům přál hlavně to, co bych nazval zdravou individualitou. LibreOffice vytváří lidé a pokud se někteří z těch lidí co do něj příspívají za úplatu rozhodnou se jaxi firemně "trhnout" a oproti tomu jak to dosud fungovalo se uzavřít, nepodílet se na další otevřenosti kódu a s uzavřeným řešením nějak profitovat, tak doufám, že se to ostatních dotkne pouze v pozitivním slova smyslu a to tak, že bude jedině dobře když z projektu taková individua či skupiny zmizí.

Pokud to chápu dobře, tak doposud do LibreOffice přispívali jak dobrovolníci tak placení vývojáři z různých firem - a "rozdělení" na Komunitní a Podnikovou "verzi" má primárně upozornit na to, že tvorba Libre v profesionální podobě je docela náročná -> a pokud má být Libre nadále vyvíjeno na profesionální úrovni, tak by bylo dobré, kdyby firmy které ho využívají více podporovali vývojáře a nezkoušeli "vychcánkovsky" profitovat z dobrovolnických řešení.

Placená podpora je v Libre už dlouho a připadá mi, že označením Komunitní&Podniková verze, resp. verze "bez podpory" a "s profesionální podporou" se dává najevo to, že "podporou" se nepodporuje vývoj jakési placené verze s jakýmisi lepšími funkcemi, ale podporuje se to, že nadále bude Libre vyvíjeno na profesionální úrovni.

TDF jistě nemá nijak v úmyslu komunitní verzi jakkoliv omezovat nebo z ní odfiltrovávat nějaké funkce a hnát uživatele do náručí "chamtících firem", kde by o ně za úplatu prý bylo "skvěle postaráno". K tomu se lidé v TDF jistě nechystají :-). A vývojáři kteří doposud tvořili za peníze přičemž výsledkem byl stále otevřený a zdarma dostupný produkt, jistě nebudou mít tendence se najednou hrnout do jakýchsi uzavřených řešení, aby z toho byl jakýsi vybájený větší profit pro tu "jejich firmu" :-).

Také uživatelé kteří třeba zaplatí za nějakou novou funkci mají možnost s konkrétními vývojáři komunikovat o tom, že by chtěli aby nová funkce byla též dostupná zcela otevřeně - a pokud by je někdo hrnul do toho, že ta nová funkce by měla být jen v nějaké placené variantě, tak se na takové "hamouny" přeci mohou vyfláknout. Ono totiž placená uzavřená řešení po čase snad vždy dojdou k tomu, že z uživatelů chtějí tahat peníze pořád a pořád, ale nemají jim za další a další platby co adekvátně nabídnout - do oprav chyb se jim stejně nechce a oblbovat novými ikonkami a jejich jiným rozmístěním do lišt na moc dlouho neohromí; a reagovat na negativní situace údivem a překvapením a "taky-chudáčkovstvím" - to též nedokáže vypadat "působivě" na potřebně dlouhou dobu. Takové projekty pak akorát zfotrovatí/zdědkovatí/zkostnatí/zdinosauří - a vyčerpají/vyšťaví zainteresované.

Nemyslím si že by bylo dobré propagovat Libre jako jakousi zdarma-alternativu k placeným kancelářským balíkům, a ani jej propagovat jako "jeden z více kancelářských balíků". Myslím si, že když si každý sám za sebe najde svou cestu a kráčí po své cestě, tak je to prospěšné pro něj i jeho duši. To nazývám zdravou individualitou. Pokud bude LibreOffice společným výtvorem zdravě individuálních lidí, tak myslím že jeho "přínosnost" není třeba řešit :-). A asi si ani nebude potřeba lámat hlavu s tím, jak o něm přesvědčovat jiné.

Co se týká budoucnosti tak se mi třeba líbí, že lidé zainteresovaní v Libre neskrývají/netutlají chyby a netváří se že program je "prý dokonalý". Nebo že se zamýšlejí třeba i nad tím, jak to dělat, aby projekt nezkostnatěl. A stejně tak jak třeba řešit "propojování jazyků". Myslím, že v budoucnosti projektu bude jednou z největších výzev vlastní realizace strojového překladu jazyků - a možná na ni dojde. Ale nikoliv na bázi toho co v lidském intelektu odpovídá pouze tupé memorizaci s odžbleptáváním namemorovaných pouček (čehož výsledkem jsou současné translátory), ale na základě skutečného chápání různých jazyků a toho, co vyjadřují.

Pokud dokáže být LibreOffice společným výtvorem zdravě-individuálních lidí, jistě se netřeba o jeho funkčnost a užitečnost obávat :-).
user avatar Petr Valach
Odpovědět
Re:zdravá individualita
16. 02. 2021, 19:23:16
Konečně rozumný názor. Díky, Kamile.

Přidat názor

 

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích najdete v nápovědě. Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu.

 
Petr Valach

Petr Valach

Redaktor & editor OpenOffice.cz a LinuxEXPRES.cz. Správce sociálních sítí těchto redakcí. Člen nadace The Document Foundation.

 
IT Systems - předplatné
 
 
woo jaw demo hz