LibreOffice 11–12/2016: lokalizace do lužické srbštiny a videa z konferencí

Libreoffice_icon_mix48b.png Dnešní pokračování seriálu o novinkách kolem LibreOffice se zaměří na lokalizaci do málo rozšířených jazyků, konkrétně do obou jazyků Lužických Srbů, a vrátí se k záznamům přednášek ze zářijové LibreOffice Conference v Brně.  

Lužičtí Srbové, jejich jazyky a lokalizace svobodného softwaru

Svobodný software, ať už si o něm myslíme cokoliv, má ze své podstaty obrovskou výhodu před komerčními konkurenty: dostávají se do něj i vlastnosti, jejichž příprava by v chladně vypočítavém tržním prostředí nebyla obhajitelná. Děje se tak zásluhou nadšených dobrovolníků, kteří považují svá specifická přání za natolik důležitá, že jim věnují své schopnosti a čas. Jejich činnost může mít i přesah mimo softwarový svět – a krásným příkladem toho je lokalizace aplikací do menšinových a ohrožených jazyků.

S postupujícím civilizačním vývojem nenávratně mizí jazyková rozmanitost lidstva. Skromným pokusem jak tomu čelit je nabídnout uživatelům software v jejich ohroženém jazyce – protože jazyk se neuchová tím, že se omezí na skanzeny a odborné studie, ale tím, že se bude dennodenně používat při běžných činnostech.

Výše uvedené se zdaleka netýká jen domorodých jazyků v amazonských pralesích a na podobně exotických místech. Pokusy o záchranu zažívá řada evropských jazyků a hned za českými humny nalezneme dvojici pozvolna mizejících a češtině blízce příbuzných jazyků: hornolužickou a dolnolužickou srbštinu.

Lužičtí Srbové jsou národnostní menšinou v německé části historického regionu Lužice, většina jich žije v oblasti vymezené městy Bautzen (Budyšín), Kamenz (Kamenec) a Hoyerswerda, kde v některých obcích stále představují většinu obyvatel. Hovoří dvěma velmi podobnými, přesto samostatnými jazyky s řadou dialektů: hornolužickoudolnolužickou srbštinou.

Centrum hornolužické kultury se nachází v saském Budyšíně a počet mluvčích tohoto jazyka se odhaduje na 40 tisíc, „hlavním městem“ dolnolužické kultury je braniborská Chotěbuz a udává se pro ni 20 tisíc mluvčích. V současnosti všichni Lužičtí Srbové ovládají také němčinu. Na úrovni obou příslušných spolkových zemí jsou vztahy mezi Srby a vládami právně upraveny. Lužickosrbskou kulturu zastřešuje organizace Domowina.

Češi jsou Lužickým Srbům nejbližší národ. Do druhé světové války žilo mnoho Srbů na českém území (v současnosti se jich zde nachází asi tisícovka) a oba národy udržovaly intenzivní kontakty, jejichž symbolem se stal pražský Lužický seminář. Dnes v jeho budově sídlí Společnost přátel Lužice.

Při pohledu na počet lužickosrbských mluvčích není divu, že pro ně tvůrci softwaru nechystají lokalizované verze; to se často nevyplatí ani pro jazyky s miliony nebilingvních mluvčích. Svobodný software si však můžeme v lužické srbštině spustit už téměř dvacet let, a to zásluhou Michaela Wolfa. Jeho činnost je další – v tomto seriálu ne první ani poslední – ukázkou toho, co všechno zmůže cílevědomý a dostatečně motivovaný jednotlivec.

Michael začal s překládáním v roce 2001, prvním programem byl Mozilla Suite, předchůdce dnešního SeaMonkey obsahující webový prohlížeč, e-mailový klient a další součásti. „Zajímají mě jazyky, rád překládám a tehdy jsem zjistil, že všechno, co k překladu Mozilla Suite potřebuji, je jen samotný program a textový editor. Mozilla Suite byl open source, v překládání mi nestály žádné komerční překážky ani binární kód, kvůli kterému bych se musel učit programovat,“ popisuje své začátky Michael.

Postupem času vytvořil hornolužické i dolnolužické verze překladů k různým produktům Mozilly: populárním Firefoxu, Thunderbirdu a SeaMonkey, ale i méně rozšířeným programům NVU/KompoZer, Sunbird a různým doplňkům. K tomu se začal věnovat i dalšímu softwaru, je například autorem překladu k webovému frameworku Django. Jeho činnost stala mezi Lužickými Srby známou, a to i mezi organizacemi jako Domowina, Srbský institut nebo Institut pro sorabistiku.

Do roku 2014 své lokalizace Michael poskytoval na soukromých stránkách Sorbzilla.de, poté se staly součástí oficiálních vydání a Michael se zapojil i do překládání webových stránek Mozilly. V loňském roce se zúčastnil pražského lokalizačního hackathonu, který organizoval Michal Stanke z české mozillí komunity. A na základě pozdější diskuse s Michalem jsme Michaela oslovili s návrhem, zda by se nechtěl podílet na lokalizaci LibreOffice.

Michael Wolf ochotně souhlasil, ač LibreOffice ani kancelářské balíky obecně příliš nevyužívá. Hned od začátku mu přišla vhod znalost webové aplikace na překládání: „Jako překladatel produktů Mozilly používám Pootle a Pontoon, LibreOffice má také Pootle. Takže minimálně tuhle věc mají oba projekty společnou,“ srovnává.

Během několika měsíců Michael přeložil z třetiny rozhraní LibreOffice do hornolužické srbštiny a rozpracoval i dolnolužickou verzi. To je úctyhodný výkon, uvážíme-li rozsah programu a to, že v té době se webová aplikace pro překlad potýkala s dlouhodobými výpadky. Vytrvá-li Michael ve svém úsilí, nemusí trvat dlouho a oba jazyky se zařadí po bok například skotské gaelštiny, jazyka s desetitisíci mluvčích, kteří mají k dispozici kompletně lokalizovaný LibreOffice. Mimochodem, s Michaelem Bauerem, autorem gaelské lokalizace, Michael Wolf spolupracuje, stejně jako s německými překladateli.

Na závěr Michael shrnuje zkušenost, kterou zná snad každý autor softwaru: „Odezva na mé překlady je malá, což můžu brát pozitivně i negativně. Pokud něco funguje, nikdo se neozve. Nastanou-li problémy, hned zjistíte, že se překlady používají.“

Nejbližší desetiletí rozhodnou, zda budou lužické srbštiny – snad i díky podobným aktivitám – životaschopné, nebo zda se přesunou do historie a budeme je znát už jen ze záznamů, jakým je třeba právě lokalizace kancelářského balíku.

LibreOffice Conference v Brně: výběr z přednášek

O loňské zářijové LibreOffice Conference konané v Brně tento portál podrobně informoval (například v této reportáži). V závěru roku byly na kanále The Document Foundation zveřejněny záznamy prezentací, byť jen v podobě promítaných snímků s doprovodným zvukem. K dispozici nejsou všechny přednášky, chybí například vystoupení Martina Hoskena nazvané „The other 6000 languages“, které se z globálního pohledu zabývalo výše probíraným tématem lokalizace do minoritních jazyků. Z dostupného materiálu vybíráme tři přednášky přístupné širokému publiku, na své si ale přijdou i ti, kdo by se rádi dozvěděli o technických a speciálních tématech.

Přednáška Erica Ficheuxe o migraci ve francouzském Nantes byla podrobně popsána v článku na LinuxExpresu. Eric v Brně vystoupil ještě jednou, aby rozvedl myšlenku, že alespoň část nákladů ušetřených při migraci by mohla být využita pro další vývoj programu. V závěru vyčísluje náklady na proprietární kancelářský balík v celé Evropské unii a dostává působivé číslo, jakkoliv je jeho odhad 14 € na roční licenci „velmi konzervativní“ (v již nezaznamenané diskusi zaznělo, že mohou být až řádově vyšší).

Do výkladní skříně nasazování LibreOffice patří v roce 2015 započatá migrace italské armády, o níž hovořila Sonia Montegiove, předsedkyně sdružení LibreItalia. Z její přednášky se dozvíte mimo jiné to, že armáda nechtěla kvůli bezpečnosti přejít na cloudové řešení a že se dlouholetí certifikovaní školitelé Microsoft Office bez větších potíží vypořádali s požadavkem školit LibreOffice.

Uživatelé oprávněně volají po interoperabilitě (či kompatibilitě, chcete-li) s formáty MS Office. Každé nové vydání LibreOffice přitom hlásí její zlepšení – a na otázku, zda jde jen o marketing, nebo o skutečný pokrok, odpovídá přednáška Miloše Šrámka, pravidelným čtenářům tohoto portálu dobře známého propagátora svobodného softwaru na Slovensku.

Miloš provedl množství automatizovaných testů, které pro zadaný soubor dokumentů ukazují exaktně měřenou shodu a její změny mezi verzemi LibreOffice. A co je důležité, o toto testování projevil zájem oficiální tým zabývající se testováním, protože mu umožňuje odhalit nepříjemné regrese. Interoperabilitu následně na konkrétních příkladech hezky ilustroval Cor Nouws (přednáška je k dispozici pouze jako PDF).

Záznamy zveřejnili rovněž organizátoři tuzemské konference OpenAlt, na níž se balíkem LibreOffice zabývali tři přednášející: Jan Holešovský, Katarina BehrensDrahomír Rybníček.

Krátké zprávy: guaranština, additions a statistiky QA

Ještě jednou jazyky: Giovanni Caligaris, jenž se zasloužil o lokalizaci LibreOffice do jihoamerické guaranštiny, zaznamenal, že si vzestupu guaranské kultury všimla i stanice CNN. Drobnou vadou na kráse její reportáže je to, že jako příklad lokalizované aplikace uvádí místo LibreOffice mylně jeho konkurenta Microsoft Office…

Nastavitelnosti a rozšířitelnosti, kterou má LibreOffice ve svých genech, by výrazně prospěla realizace konceptu tzv. additions, který navrhl tým zabývající se designem a UX, resp. jeho koordinátor Heiko Tietze. Nový systém by zobecňoval stávající rozšíření a nabízel by například velmi užitečnou možnost sdílet a stahovat různé podoby uživatelského rozhraní.

Tým dbající na kvalitu LibreOffice začal zveřejňovat na wiki stránce souhrnnou statistiku za posledních 90 dní udávající, jak aktivní byli uživatelé v bugzille, systému pro správu chyb a požadavků na nové vlastnosti. Za tři měsíce se nějakým, byť i drobným způsobem zapojuje půldruhého tisíce lidí. Podle očekávání se vysoko v žebříčku nachází Xisco Faulí, současný koordinátor „kvalitářů“; Čechem s největší aktivitou je rovněž nepřekvapivě „Raal“, o jehož dlouhodobé usilovné přípravě testů pro Calc jsme informovali v jednom z předchozích dílů.

S příchodem Xisca na podzim loňského roku souvisí i významný pokles záznamů bugzilly se stavem „unconfirmed“. Tak se označují hlášení, o nichž doposud nebylo rozhodnuto, zda jsou relevantní, či zda se jedná o planý poplach. A protože nejhorší reakcí na podnět od uživatele je nezájem, je snahou mít tento počet co nejmenší. Od září, kdy bylo těchto záznamů kolem 800, se jejich počet do konce roku snížil pod 500. Potvrzování hlášení je přitom vhodnou činností pro ty, kdo se chtějí ke tvorbě svobodného softwaru připojit – ověření bývá rychlé a spočívá v prostém zopakování kroků popsaných v hlášení.

Na závěr neuškodí připomenout, že uživatel to nemusí mít s LibreOffice lehké – například rozhodování v dialozích může být hodně zapeklité.

(Jako ve škole) Průměr: 1.00 | Hodnotilo: 4
 

Komentáře

user avatar Michael Wolf
Odpovědět
LibreOffice 11–12/2016: lokalizace do lužické srbštiny a videa z konferencí
22. 03. 2017, 21:42:50
Děkuji vám a Stanislavu Horačku za uveřejnění tohoto člańku. Těším se velmi z toho. Dává mi sílu za ten obrovský překladový projekt Libreoffice, který je velká výzva za mne. Je velký krok za mne, ale ještě větší krok za Lužických Srbů. :-)

Michael
user avatar Lukáš Jelínek
Odpovědět
Re:LibreOffice 11–12/2016: lokalizace do lužické srbštiny a videa z konferencí
27. 03. 2017, 23:21:53
Rádi jsme článek vydali ;-)
user avatar Petr Valach
Odpovědět
LibreOffice 11–12/2016: lokalizace do lužické srbštiny a videa z konferencí
27. 03. 2017, 23:31:56
Tyhle přehledové články jsou možná málo čtené, málo komentované (nevím), ale považuju je za ryzí zlato na openoffice.cz. Takže Standovi třikrát hurá!!!
user avatar TAP
Odpovědět
LibreOffice 11–12/2016: lokalizace do lužické srbštiny a videa z konferencí
28. 03. 2017, 17:41:55
Díky za pěkný článek. Je to radost číst, že se něco dobrého dělá, a nejen pro Lužické Srby - kteří si to rozhodně zaslouží.
user avatar Michael Wolf
Odpovědět
LibreOffice 11–12/2016: lokalizace do lužické srbštiny a videa z konferencí
29. 03. 2017, 20:42:15
Děkují se za vaše pozitivní komentáře. Dobrá idea za tento článek přišla od Stanislava Horáčka, já jsem mu dal jenom potřebné informace.
user avatar Michael Wolf
Odpovědět
LibreOffice 11–12/2016: lokalizace do lužické srbštiny a videa z konferencí
2. 04. 2017, 16:36:02
Jenom pro vaši informaci: Dostáhl jsem dneska první milník: 50% řetězců LO master je přeloženo do horní lužické srbštiny.
user avatar Michael Wolf
Odpovědět
LibreOffice 11–12/2016: lokalizace do lužické srbštiny a videa z konferencí
7. 08. 2017, 21:37:45
Nedávno Libreoffice 5.4.0.3 vyšel. Tato verze je první verze z podporou pro hornolužické uživatelské rozhraní.
user avatar strepon
Odpovědět
Re:LibreOffice 11–12/2016: lokalizace do lužické srbštiny a videa z konferencí
13. 08. 2017, 22:28:16
Ještě doplním, že v LibreOffice Online jsou k dispozici lokalizace do obou lužických srbštin. Krásná práce!
user avatar Michael Wolf
Odpovědět
LibreOffice 11–12/2016: lokalizace do lužické srbštiny a videa z konferencí
14. 08. 2017, 22:39:15
Vítej strepone, to je radostná zpráva! To jsem nevěděl. Ani nevím, kde můžu pracovat s LibreOffice Online nebo odkud můžu je instalovat. Můžeš mi udat internetovou adresu? Díky.

Přidat názor

 

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích najdete v nápovědě. Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu.

 
Stanislav Horáček

Stanislav Horáček

OpenOffice.org jsem objevil ve verzi 1.1, posléze jsem přešel na LibreOffice. Nejvíc používám Writer, ostatní součásti spíš doplňkově. Přispívám ke tvorbě LibreOffice (česká lokalizace, drobné úpravy nápovědy), vytvářím rozšíření „České CC0 slovníky“ a jeho stránku ceskeslovniky.cz. Od roku 2014 jsem členem The Document Foundation.

 

Public Relations

Tajemství pohodlí – jak vybrat ideální dámské pyžamo?

Využíváte plně potenciál M365 a Microsoft Vivu?Správ­ná vol­ba noč­ní­ho oble­če­ní je ta­jem­stvím dobré­ho stylu a také hlu­bo­ké­ho a po­ho­dl­né­ho spán­ku. Po­ho­dl­né, ele­gant­ní, a někdy do­kon­ce svůd­né – ideál­ní pyža­mo je tako­vé, které způ­so­bí, že se bude­te cítit po­ho­dl­ně a krás­ná, do­kon­ce během od­po­čin­ku. Objev­te s námi, jak si vy­brat z na­bíd­ky Victoria’s Secret tako­vé noční oble­če­ní, které ne­bu­de pouze konej­šit vaše tělo, ale navíc ozdo­bí scé­nu, kterou je vaše lož­ni­ce – in­spi­ruj­te se a do­přej­te si každou noc trochu luxusu!

Pokračování ...


 
 
woo jaw demo hz